Náměšť nad Oslavou, červenec 1991, 31km
Motto:
První tejden to se sejdem ,
na nádraží v 5.10.
S sebou jenom spacák
a velikej placák (placatka rumu).
1 den , 16km
Sraz na nádraží určen na 8 hod. 10 min. Vlak přijíždí v 8.20. První na nádraží Tomáš, Pavel. Po několika minutách čekání se objeví v nádražní hale David. V jedné ruce spacák, v druhé flašku s vodou. Jsme z něj vysmátý. Tvrdí nám, že se mu to do batohu nevejde. Zjistili jsme , že neumí rovnat baťoh. Za chvíli nás smích přejde, špatně jsme našli odjezd vlaku. Musíme čekat 2 hodiny. V 10.20 konečně odjíždíme směr Náměšť nad Oslavou. Celou cestu vládne opravdu dobrá nálada (hlavně u Tomáše, smál se nepřetržitě asi ¾ hodiny).
V Náměšti u nádražní restaurace objednává dva lahváče (na večer). Hluchý hostinský po 25 minutách donesl čtyři točený. Nechal jsem je v tom. Museli je vypít sami. Cesta městem se neobešla bez přerovnávání Davidova baťohu. (zjistili jsme , že veze s sebou dalekohled). Když jsme vyšli za město , uviděli jsme listnaté lesy. Mě s Tomášem se to nelíbí, varujeme se navzájem před klíšťatama. David je klidnej, jeho se to asi netýká. Za 2 km přerovnáváme Davidovi baťoh (tentokrát to vzal na sebe Tomáš).
Tomáš přerovnává Davidovi baťoh
Bágl má srovnán, spacák nese stále v ruce. Občas mu s ním pomůžeme. Nálada i počasí ujde. Dneska máme vidět 3 hrady a 2 zámky, už se těšíme. Cesta vede podél řeky. Za vyššího stavu jen pro zdatné turisty. Samozřejmě byl vyšší stav. Šplháme se na hřebínek (obrovské horko, nedostatek vody). Vylezli jsme na nejvyšší bod cesty, jdeme po vrstevnici. David začal říkat Tomášovi kuře, protože zjistil, že je nejmladší. Občas někdo z nás zakopne a spadne.David spadl, vypadl mu spacák z ruky. Vidíme jak padá dolů, po chvíli už jen slyšíme, jak občas s sebou strhne kameny. Nastalo ticho. David je porušil tím, že se vydal spacák hledat.. Našel ho někde u řeky. Opatrně pokračujeme v cestě. Za 1,5 km návštěva hradu Lamberk. Žádnej jsme nenašli. Jenom cedulku, že tady je. Sedíme na převisu na skále, 80m pod námi teče Oslava. Hádáme se jak se spočítá doba pádu ze skály do řeky.
Názory: můj ( v= 14√‘> 2gh , t=s/v . ½ a2 , neznáme a -je to blbost )
David navrhuje (s=v0 . t +1/2 . a . (∆t)2 , potom t vyjádřit ve kvadratické rovnici 14x=-b±b2-4ac2a‘> )
Tomáš vychytrale mlčí , nejspíš by to zkusil prakticky (někdo by si vzal stopky , skočil dolů a ze zdola by pak na nás zakřičel výsledek- je to blbost , protože nemáme stopky).
Pokračujeme dál. David se vozí na lanovce přes řeku. Nejspíš jí někdo špatně navrhnul, protože se v půlce zastavila a on musel zpátky ručkovat po laně.Našli jsme studánku, napili jsme se dokonale (nemůžeme jít hned dál). Na 14-tém km krize, sedíme uprostřed silnice, slunce zapadá, dokola jen samé listnáče. Došli jsme pod Kraví Horu. Neviděli jsme žádný hrad ani zámek. Vaříme, uleháme ke spánku. Máme s Tomášem strašnou žízeň. Rozdělujeme zbytek vody. David chce taky (později se nám přiznal, že pil jenom ze setrvačnosti). Voda došla, žízeň zůstala. Vyprávíme si o Niagarských vodopádech a o Jihlávce.
Bivak na Kraví Hoře. Foceno za silného svitu měsíce.
Leželi jsme na stezce odvahy, děti z nás byli vyplašený. Neustále na nás svítily.Konečně klid. Něco kolem nás pobíhá po lese, podivně to našlapuje. Přemýšlím co to je (napadá mě jenom pštros). Dohadujeme se s Tomášem, tvrdí, že je to liška. Budíme Davida aby nás rozsoudil- řekl, že je to bestiální vrah a spal dál.
2 den , 13km
Ráno ve 4.30 nás David budí, je mu zima, už chce vařit-ale nemá vodu. Já a Tomáš se vydáváme nazpátek k hájovně. Objevili jsme tam pumpu. Brzo vycházíme dál. Příroda kolem nás je složena z kopřiv a listnatých stromů. Necítím se dobře, spíš špatně.
Tomáš má klíště (kajzra). David je odborník na kajzry, protože je vytáčí Besině. Opravdu , umí to skvěle. Cesta podél řeky do Kralic je fádní. Na osmém kilometru sedíme na cestě, zavládla trudomyslnost. David mi vyndavá kajzry (držím rekord, do večera mi jich vytočil osm). Vyškrtávám sirky, debatujeme co dál. Jediným optimistou naší výpravy je David. Na devátém km leze Davidovi po bundě kaizr. Nezabil ho jen ho smetl do trávy-to mě podlomilo, stal jsem se apatickým.
V Kralicích kupujeme pohledy. David poslal jeden pohled a zapomněl na něj napsat návrat. Šel si koupit druhý-opět to poslal bez návratu-je zdrcen. Bivak rozkládáme na kopci za Kralicemi. Jsem poslán pro vodu-jdu se podívat na odjezd vlaků na Jihlavu. Je mi mizerně. K večeři jsou dvě vepřovky –příprava David (raději nenapíšu , jak to s nimi udělal, aby to pak po něm neopakovali malé děti).
Bivak na kopci za Kralicema. Bez lidí. Každý šel po své práci.
V noci vzal David Tomášovi polštářek pod hlavu, Tomáš se budí a hájí svůj majetek. David se snaží vymlouvat, že na něm stejně nespal-nepomohl si. Jeho čin jsme odsoudili.
3 den , 2km
Na snídani lunch s cibulí. Balíme, jedeme do Jihlavy. David s Tomášem jedou na Bystřici , já na Kosov. Tak se skončil první vandr.