14.10.-16.10.2016, 53km
Účastníci – Pavel, David, Tomáš
1.den Vysoké Popovice-Mohelno, 16km – Po delší době se opět rozhodujeme vyměnit auto za vlak. Scházíme se tedy v pátek odpoledne na hlavním nádraží a vyrážíme směr Náměšť nad Oslavou. Tentokrát chybí z naší skupiny Peťa, který má bohužel zdravotní problémy. Vystupujeme ve Vysokých Popovicích a vyrážíme po červené značce na Ketkovice. Po 6 km přicházíme do údolí řeky Oslavy. Mimochodem na Oslavě jsme začínali v roce 1991 náš první vandr. Procházíme přes trampské osady a po strmých úbočích přímo nad řekou Oslavou. U Senoradského mlýna odbočujeme na modrou značku směr Mohelno. Když vycházíme na pole, vidíme v dálce chladící věže Dukovan. Někde u Mohelna máme v plánu nocleh, takže se už těšíme na večerní hospodu. Do Mohelna přicházíme za tmy a hledáme hospodu a místo, kde si něco uvaříme. Nakonec se rozhodujeme, že se prvně dojdeme podívat někam na nocleh a pak se vrátíme zpět k hospodě. Nocleh jsme našli hned za Mohelnem. Jídlo vaříme na zahrádce Pohostinství U Staňků, kde následně usedáme. V noci se přesouváme na loučku vedle parkoviště u Mohelenské hadcové stepi.
2.den Mohelno-Třebenice, 28km – Ráno je docela zima. Pozorujeme krávu, která stojí kousek od nás. Je umělá a díky fosforu svítí. Balíme a na lehko se jdeme podívat k vyhlídce na Mohelenskou hadcovou step. Mimochodem jednu z nejcennějších rezervací u nás. Je odtud výhled na řeku Jihlavu a opět na Dukovany. Vracíme se k našemu noclehu, bereme batohy a pokračujeme dále po modré z kopce dolů, směrem k nádrži Mohelno. Po cestě snídáme na lavičkách v prázdném areálu rekreačního střediska. Pak přicházíme pod hráz nádrže Mohelno. Po hrázi přecházíme na druhou stranu a po červené pokračujeme k zřícenině hradu Rabštejn. Jako ve většině případů i zde z hradu mnoho nezbylo. Jdeme dál, diskutujeme, že by se zde dalo docela dobře jezdit na kole a blížíme se k Dalešické přehradě. Protože si někteří z nás pamatují ještě učivo z průmyslovky, konkrétně různé typy turbín, stáčí se diskuze jako vždy, když se motáme kolem přehrad na toto téma. Opět přecházíme hráz a jdeme směrem na Kramolín, Popůvky až do Hartvíkovic. K mému velkému zklamání není nikde žádná hospoda. V Hartvíkovicích na návsi vaříme oběd. Tady už se ale nehodlám smířit s tím, že si nemůžeme dát pivo a vyrážím do místní hasičárny, kde „dobráci“ chystají techniku na závody. V každé hasičárně mají pivo, takže se mi podařilo koupit 3 lahvové Kozly. Za Hartvíkovicemi přicházíme na silnici a po ní přecházíme Stropešínskí most s parádní vyhlídkou na přehradu. Za mostem odbočujeme po červené do lesa. Protože si chceme dát večer pivo, opouštíme turistickou značku a jdeme do Třebenic. Zde funguje pouze hospoda u fotbalového hřiště. Ve vsi večeříme na lavičce tradiční rybičky s cibulí. U hřiště vybíráme místo pro nocleh a jdeme na Starobrno. Nocleh je jako vždy u fotbalových hřišť parádní.
3.den Třebenice-Vladislav, 9km – Ráno vstáváme, balíme a z Třebenic se vracíme na červenou značku v místě zvaném Žleb. Je tam studánka a přístřešek, takže tady rovnou snídáme. Pak pokračujeme stále po červené přes Číměř až do Vladislavy. Musíme čekat na autobus, protože je výluka. Takže si ho zkrátíme ještě jednou návštěvou restaurace Vladislav. Dáváme pivo a polívku. Pak už nasedáme do autobusu a jedeme do Krahulova. V Krahulově přesedáme na vlak a pokračujeme bez problémů do Jihlavy. Tím se končí náš 42 vandr.