Javorník nad Veličkou Strážnice 6 října až 8 října 60km, nastoupáno 1350m.
První den 16km, nastoupáno 500m.
Odjezd od Tomáše v 12:00 u Brna zácpa asi jednu hodinu čekáme do Javorníku přijíždíme kolem třetí hodiny hledáme hospodu kterou Tomáš viděl na mapě zjišťujeme že je zavřená a tak v místní samoobsluze kupujeme dva lahváče a birella Parkujeme na parkovišti u evangelického kostela a po čtvrthodině vyrážíme po zelené značce docela chvátáme protože Péťa si usmyslel že musíme ujít aspoň 17 km aby druhý den přišel zavčasu do hospody a mohl tam vypít aspoň šest piv mě je jasné že nám bude stačit dojít na první velkou paseku která je 15 km od startu Nakonec jsme udělali kompromis takže 16 km od startu. Jdeme po zelené značce pořád lesem a stále do kopce. Není co obdivovat , žádné výhledy ani panoramata. Začíná se stmívat a je jasné, že za světla to z lesa nestihneme. Po sedmé večer vycházíme z lesa, ještě že máme čelovky, už není nic vidět. Na třetí loučce jsme po tmě rozložili bivak na zdánlivě rovném kousku trávy vaříme Tomášovo lečo Veselou pastýřku, kterou jel koupit až do Větrného Jeníkova, protože v Jihlavě jí nesehnal . Samozřejmě vytuněnou papričkou, kterých jsme vzali spousty.
Ihned co jsme ulehli zjišťujeme že jsou v trávě samé boule A každý kňourá, že se špatně vyspí Tomáš si ještě propíchl od strniště svojí parádní karimatku, byl z toho docela rozeznlen i když není samonafukovací a ničemu to nevadí. V 8:00 jsme ve spacákách a snažíme se vydržet co nejdýl vzhůru, v 9:00 usínáme. nastoupali jsme 500 m
Sobota 30km, nastoupáno 660m.
Druhý den nás Péťa budí v 6:30 jenom balíme mokré spacáky a
Vyrážíme. Snídani jsme se rozhodli udělat až u nějakého pěkného posezení. Tomáš cestou vybral, že nejlepší by to bylo u třech kamenů je to tam perfektní, dokonce pec, kde se dá vařit. Posnídáme Favorita, lovecký salám, hermelín, samozřejmě papričky a Tomášovy 6 rohlíků, které si nutně musel koupit den předtím, I když jsem mu to výslovně zakázal. Řekl jsem mu že jestli na konci vandru nebude všechno pečivo snězeno, už nikdy s ním nikam nepojedu. Řekl mi , že nám bude pečivo ještě chybět. Jdeme po červené přes Kobylu 584m, kde jsme potkali čtyři turisty v našem věku, ale z lehkými batohy. Jeden vypadal z dálky jako Daviid. Na 12 km vylezlo slunce a Na loučce pod Žalostinnou 618m sušíme spacáky. Tomáš se samozřejmě vyzuje a převléká se do kraťasů . Dále přes Bukovinu a Zroubenec, pořád po česko- slovenské hranici.
Cesta je pořád lesem bez výhledu až U Třech kopců 567 m se nám otevírá pohled na Slovensko. Po červené pokračujeme na Čupy, tady v pěkném přístřešku Vaříme Peťovu novinku ,mexické kuře, samozřejmě s papričkou, je to řídký jako polívka, ale chuťově jsme spokojení . Pokračujeme záhoráckou magistrálou až do zlatnické doliny . A tady v horské chatě Hertl sport to začalo. Péťa nám ukázal svoje umění které už jsme na vandrech dlouho nezažili vypil 2 x Erdinger speciály 13, a 3x dvanáctku z pivovaru Sirovar a 2x borovičku. Tomáš trochu zaostal, ale neměl se za co stydět, zavírací hodina byla v 18:00 ale Tomáš svou výřečností přesvědčil Hostinského a Zůstal tam se nimi déle Já jsem mezitím šel ještě za posledního zbytku světla hledat místo na spaní. V 19:30 se scházíme na kopci nad dolinou a jdeme na vybrané místo. Péťa při vybalování batohu dokonce upadne a motá se. . Vaříme třikrát nekonečnou nudle s papričkou a pak lovecký salám a chleba .V 9:00 usínáme tráva ,ale opět není rovná a nespí se dobře, v noci je 17 stupňů fouká a Péťa chrápe…
3den Zlatnická dolina- Strážnice 14km, nastoupáno 240m.
Ráno vstáváme v 6:00 Péťa samozřejmě celou noc chrápal vycházíme v 6:30 bez snídaně na hlavách čelovky a míříme přes chatovou osadu po modré značce. Celou noc jsme z lesa slyšeli jekot nějakých zvířat a nemohli jsme se dohodnout , co to bylo zač. V lese zjišťujeme, že všude pobíhají daňci, takže to teda byly daňci. Fouká vítr ,ale je stále teplo jako celou noc, asi 17 stupňů. Přicházíme na rozhlednu Holý vrch, kde vidíme východ Slunce. Pokračujeme žlutou turistickou značkou, která se nazývá oskerušová cesta. Tomáš neustále hledá oskeruše, ale nevíme vlastně jak vypadají na Žerotíně se
podíváme na moderní kapli, která nám spíš připomíná velkou garáž, hasičárnu nebo hvězdárnu. Péťa jako odborník přes brouky a hmyz takzvaný broukař nebo hmyzař vás poučil, že zde žije jedovatý brouk Majka a není to ta paštika. Podle předpovědi má v 8:00 začít pršet, naštěstí se to posunulo pršet začíná v 9. Rychlé nandáváme šusťovky a pláštěnky na batohy Zvedá se i vítr a ochlazuje se do Strážnice nám chybí poslední půl hodina cesty. Jdeme v dešti a větru, všem je zima, ale naštěstí to máme na nádraží už jenom 4km. V penny u nádraží kupujeme snídani a zbylých 45min jsme v čekárně, jelikož je nám zima. Ve vlaku do Javorníku nad Veličkou je teplíčko . Z Javorníku k autu to je 1,5 km. U auta vaříme ravioly a ve 12 vyrážíme domů.