19. 5. 2023 Sázava-Chocerady-Davle, 14,5 km, nastoupáno 193 m
Sraz u Tomáše ve 12:30. U Automotive mě nabírají ve 12:45. Jedeme po dálnici a parkujeme v Čerčanech u nádraží. A jelikož jsme nově moderní vandráci, rozhodli jsme se, že si nepotáhneme všechno jídlo s sebou, ale budeme ho dokupovat v průběhu vandru po vesnicích. Máme v plánu se přesunout vlakem do Chocerad a jít podél Sázavy zpět do Čerčan a pak dál podél řeky do Davle. Peťa navrhuje, že si nechá bágl v autě a půjde nalehko jen na procházku. To Tomáše rozčílilo, tak Peťa řekl, že to byla sranda a v autě si nechal jen konzervu. Vlak do Chocerad má na 16 minutách trasy 40 minut zpoždění. Když vylezeme z vlaku, tak je všude plno výletníků a vodáků. Trasa po červené značce podél řeky mezi chatami je příjemná. Počasí se zlepšilo a hned na prvním občerstvení U Paddyho si dávají Plzeň. Pak navštívíme hrad Zlenice a pod hradem sedneme do říčních lázní Baštírna. Na kraji Čerčan u tenisových kurtů ohřejeme Peťův domácí lunch z Lovětína. U auta dáme z kufru nějaký odložený věci do batohů a jdeme do Motorestu Pyšelka. Peťa má 5 piv a Tomáš 3 (10 Radegast). Po 12 vyrážíme na předem na internetu vybrané místo na spaní. V Motorestu máme i 2x oříšky a 1x chipsy, jelikož Tomáše honí mlsná. Nocleh je parádní. Trochu fouká, ale je jasno a docela teplo.
Sobota Vysoká Lhota-Rozcestí pod Třebísnem 34 km, nastoupáno 702 m
Ráno svítí slunce, a ač padla rosa, tak věci pěkně uschly. Vyrážíme do Borový Lhoty a Poříčí. Máme v úmyslu si koupit snídani (čerstvé rohlíky, salám, pivo…). Potom se přesouváme na břeh a na lavičce všechno sežereme. Vyrážíme po modré. Míjíme louky, chatové osady a je to pohodová trasa. V Týnci nad Sázavou jsou spousty turistů a cyklistů. Zjišťujeme, že se zrovna tady jde pochod Praha-Prčice. Trochu na nás koukají, proč si na ten pochod bereme spacáky a obrovský batohy. Odpočíváme v Baru nePLECHa. Mají Ferdinanda, Peťa 1x, Tomáš 1x. Stavíme se v Lidlu, jako moderní vandráci si nakupujeme. Jdeme v protisměru a turisti vtipkují, že jdeme zpátky. Potakáváme vandráky s kytarou, dokonce několikrát. Navštívíme zříceninu hradu Zbořený Kostelec. Na oběd máme rybičky s cibulí a tatranky. Do Horních Požárů se vlečeme do největšího stoupání z celého vandru. Je 22,5 °C. Na železniční stanici Prosečnice je hospoda Na Zastávce. Uvnitř hrají čundráci na benža trampský písničky. Točí Plzeň, Peťa 1x, Tomáš 1x. Venku na zahrádce jsou zase Irské národní písničky v podání mladých umělců. Je tady parádní atmosféra. V Kameném přívozu navštívíme hostinec U Hastrmana. Peťa má 3 Plzně, Tomáš 2. Pak máme utopence po 70 Kč. Paní je sympatická a má náš obdiv. Z hospody vyrážíme v 19:30. Nemůžeme najít místo na spaní. Zacházíme si mimo značku, ale všude je vysoká tráva, kopce, kamení. Po 5 km zoufalství přicházíme na rozcestí pod Třebísnem. Sice je Tomáš, co se týče kvality spaní nenáročný, tak tady se nechal trochu přemlouvat. Nakonec ale souhlasí a rozděláváme igelit. Je nejvyšší čas, jelikož je už šero. Ohříváme lečo, je klasicky výborné. Za hučení obou potoků usínáme.
Neděle …-Davle 9,5 km, nastoupáno 55 m
Vstávám v 6:30 a Tomáš, který spal na kameni, už balí. Vaříme nekonečnou nudli, dojíme se Milou a vyrážíme. Na Raisově vyhlídce je pivní bar, tak si kupujeme Birell. Obdivujeme chaty na skalách a procházíme táborové osady. Je to parádní trasa, pořád je na co se dívat. V Davli ještě zajdeme na soutok a pak Posázavským Pacifikem do Čerčan. Jak se vlakem vracíme stejnou trasou, so jsme šli pěšky, tak všechno vidíme ještě jednou pozpátku. Je to jak návrat v čase. Vandr ač nebyl v horách, tak hodnotíme hodně vysoko a rozhodně bych chtěl ještě projet údolí na lodi. V Čerčanech koupíme vodu a zajedeme uvařit oběd do místa prvního noclehu. Jsou tady stoly a parádní výhled. No a ve 13:00 jsme v Jihlavě.